1946.gif (1261 bytes)

 

 

 

Demokratický proces let šedesátých přispěl podstatnou měrou i ke změnám ve školství. S platností od školního roku 1968/69 byla opět zavedena  ve středním školství čtyřletá gymnázia. K navázání na tuto tradici měla přispět myšlenka uskutečnění slavnostního sjezdu abiturientů. Bylo rozhodnuto uskutečnit oslavy počátkem září 1969 a vydat při této příležitosti almanach, který nesměl spatřit světlo světa v roce 1949 ( při příležitosti 50. výročí založení gymnázia). Sjezd absolventů školy se poté konal ve dnech 5. - 7. září 1969 a stal se pro Holešov významnou událostí. Do města se sjelo asi 1300 účastníků, kteří byli plně spokojeni s programem oslav.

Začátek školního roku 1969/70 byl sice poznamenán radostnou atmosfétrou sjezdu, ale záhy se ukázalo, že zahájená demokratizace veřejného života nebude uskutečnitelná. A to se projevilo i ve školství. V květnu 1969 proběhly na škole pohovory s profesory - nestraníky před prověrkovou komisí. Pro nikoho však z těchto pohovorů nevyplynuly žádné negativní závěry. Později v rámci tzv. konsolidačního procesu byl odvolán z funkce ředitele školy Zdeněk Stojan a na jeho místo byl jmenován se souhlasem OV KSČ Oldřich Švehla. Na jeho návrh se Zdeněk Stojan stal zástupcem ředitele školy. Holešovské veřejnosti se neblaze dotklo nařízení ministarstva, které školu zbavovalo čestného názvu Gymnázium Ladislava Jaroše. Bylo to v souladu s vyhláškou MŠ, která zakazovala spojovat název školy se jménem osoby, která nemá celostátní význam.

Ve školním roce 1971/1972 se zvýšil počet počet tříd na dvanáct a gynmnázium se stalo školou úplnou. Přijímací řízení na školu se však stalo komplikovanější, protože se musel v prvé řadě brát ohled na kádrový profil rodičů zkoušených žáků. Ti, kteří pocházeli z rodin postižených normalizací nebo byli z rodin nábožensky založených, měli minimální šanci na přijetí. Stejné problémy byly i při doporučování studentů ke studiu na vysoké školy.

V září 1974 se z budovy vystěhovala III. ZDŠ do nově vystavěné školy na Kráčinách. Zvětšených prostor bylo ihned využito k dobudování laboratoří pro přírodovědné předměty.

Od roku 1978/79 byla opět změněna koncepce vyuky na gymnáziu. Byly zavedeny odborné předměty (ZVOP), které měly mladé lidi připravit pro práci v různých odvětvích průmyslu a zemědělství. Součástí ZVOPu se staly také výrobní praxe studentů v příslušných závodech a zemědělských podnicích. Celý projekt byl ukončen na počátku 90. let, kdy se gymnázium vrátilo ke svému původnímu zaměření.

80. léta lze z hlediska školy charakterizovat jako období stagnace. Úkoly školy byly zůženy především na plnění závěrů z jednání KSČ a KSSS, na prohlubování komunistické výchovy, vztahu k SSSR a proletářskému internacionalismu. Technická stav budovy by se dal na počátku let charakterizovat jako havarijní. V létě 1988 byl z důvodu důchodového věku uvolněn z funkce ředitele školy Oldřich Švehla. Novým ředitelem byl jmenován PhDr. Jaroslav Motal, bývalý zástupce ředitele SEŠ v Kroměříži. Tečkou za tímto nepříliš povedeným desetiletím byly oslavy 90. výročí založení gymnázia ve dnech 6. - 10. října 1989.

Demokratické změny v roce 1989 přinesly řadu změn týkajících se školství. Bylo obnoveno osmileté studium a první primáni zasedli do školských lavic 1. září 1990. Ředitel školy dr. Motal  požádal o obnovení čestného názvu Gymnázium Ladislava Jaroše. V sobotu  23.6. 1990 se ve vestibulu školy konalo slavnostní odhalení pamětní desky dr. Rudolfu Plajnerovi. Na jaře v roce 1990 se uskutečnilo výběrové řízení na místo ředitele školy, kterým se stal František Mrázek. Od 1. srpna 1992 se stal ředitelem školy PaedDr. Zdeněk Janalík. Ředitel školy jmenoval  svým zástupcem prof. Jana Urbana a PaedDr. Miloslava Růžičku. V říjnu 1992 byl ustanoven Klub rodičů a přátel školy, jsou opět vydávány výroční zprávy. Od roku 1992 začíná rekonstrukce budovy.