Ukázka stavebních
plánů

Počet žáků i profesorů vzrůstal a bylo nutné pomýšlet na to, dát škole i důstojnou budovu a ukončit tak výuku
v nevyhovujícím a provizorním prostředí bývalé radnice.

Pro výstavbu nové budovy bylo hledáno nové místo. Bylo rozhodnuto zakoupit pozemek v blízkosti  nádraží na Palackého třídě od cukrovaru ve Všetulích. Do kon-
kurzu příšlo 36 návrhů, přičemž   vítězným se stal plán architekta  Antonína Turka, jednoho z nejlepších archi-
tektů té doby. Plány byly projektovány tak, aby náklady na výstavbu nepřesáhly 200.000 korun, s nimiž předsta-
venstvo města ve svém rozpočtu počítalo. S výstavbou se začalo na jaře roku 1901. Provedení stavby bylo zadáno firmě R.Konečný a J. Nedělník z Prostějova. Stavba budovy byla hotová v rekordním čase. Práce započaly v dubnu a do zimy téhož roku byly ukončeny. Stejně rychlým tempem pokračovaly i vnitřní řemeselné práce.

V červenci roku 1902 byla stavba školy hotova
a schopna užívání. K slavnostnímu vysvěcení a předání nové školní budovy došlo 18. září téhož roku. Škola byla na tehdejší dobu  řešena neobyčejně moderně. Má-
lokterá škola i ve velkých městech měla takové vybavení jako holešovská reálka. Pro 200 žáků byly ve dvoupat-
rové budově k dispozici kromě 7 tříd s oddělenými šat-
nami, odborné učebny chemie a  fyziky, 2 kreslírny, ka-
binety pro sbírky přírodovědných předmětů, knihovny, sborovna, ředitelna i byt pro ředitele a školníka. Celý komplex vhodně doplňovala rozsáhlá tělocvična s nej-
modernějším tělovýchovným zařízením.

Náklady na stavbu budovy, která i dnes tvoří jednu
z nejvýznamnějších dominant města překročily plánovaný rozpočet. Stavba školy stála 314.757K, na vydržování školy do r. 1905 bylo vynaloženo 88.285 K a úroky
z půjček činily 103.490K. Město vydalo na reálku do roku 1905 - 506.534K, což byl v té době obnos úcty-
hodný.

Reálka v Holešově neměla dlouhého trvání, studium na tomto moderním typu školy, bylo totiž pro žáky neobyčejně náročné. Řada mladých chlapců z města
i okolí raději dojížděla do gymnázií v okolí, na nichž bylo studium rozvrženo do 8 let a z něhož bylo možno vstou-
pit jak na techniku, tak na univerzitu. 24. srpna 1908 zažádala městská rada o povolení změnit reálku na re-
formní reálné gymnázium. Žádost byla odeslána i přes nesouhlas profesorského sboru reálky. Žádosti bylo vy-
hověno a ústav byl od školního roku 1909/1910 změněn na reálné gymnázium, které se ukázalo jako nejvýhod-
nější typ školy pro přípravu studentů na vysoké školy. Neúnavným pomocníkem při jednání o gymnázu byl zemský poslanec dr. Josef Očadlík, poslanec Masaryk, dr. Žáček, a prof. Drtina.

V roce 1914 se škola plně zapojila do příprav hanácko-valašské výstavy, a poskytla potřebné prostory pro in-
stalování exponátů. Klidný chhod školy byl však narušen válečnými událostmi 1. světoví války. Část profesor-
ského sboru i žáci vyšších ročníků byli nuceni ihned po vyhlášení mobilizace narukovat. Zabezpečit normální chod školy bylo za těchto podmínek zcela nemožné. Výuka některých předmětů byla podstatně omezena
a některým se nevyučovalo vůbec, neboť pro 7 tříd zůstalo na škole pouze 6 profesorů.

Život na ústavu se nepodařilo stabilizovat ani příchodem mladých profesorů, kteří vypomáhali. Všichni bedlivě sledovali vývoj na frontách a podrobovali se vojenskému výcviku. Nedostatek životních potřeb a strádání měly zhoubný vliv i na zdraví žáků. Ke konci války se šířily nemoci, které občas přerůstaly v epidemii. Kvůli špa-
nělské chřipce, která propukla počátkem října 1918, byl dokonce ústav na přechodnou dobu uzavřen. Tak se stalo, že 28. říjen 1918, den vyhlášení samostatnosti našeho národa, se udál v době nedobrovolných prázdnin ve škole.

 

 

Podpis Ant. Turka

 

 

Budova školy kolem
roku 1903.