Mateřská škola Záříčí

Výchovný program   Aktivity školy   Pracovnící školy   Galerie výtvarných prací  Fotoalbum


Základní filosofie MŠ

       MŠ pracuje od r. 1998 s vybranými principy waldorfské pedagogiky. Postupně se tomuto přizpůsobuje i vybavení a celkové prostředí MŠ ( prostředí příjemné, útulné, vybavené přírodními materiály, přírodninami, barevnými látkami – v barevné harmonii, ručně šitými hračkami a pomůckami …).

      Děti jsou oslovitelné především v oblasti cítění, proto je třeba je vést moudře, spravedlivě, otevřenou komunikací, je nutné akceptovat osobnost každého dítěte, podporovat jeho sebevědomí, sebedůvěru a sebepoznání, respektovat jeho potřeby a zájmy, vycházet ze znalostí zákonitostí  dětského vývoje a přihlížet k individualitě dětí. Předpokladem je neautoritativní a láskyplný  vztah učitelky k dětem, celková atmosféra ve třídě – klidné, nevzrušené jednání, radostná pohoda, ohleduplnost, citlivost, snaha o vytvoření přátelského až kamarádského vztahu, plného lásky a porozumění pro  citové potřeby dětí, jenž by měl být základem pro veškerou práci s dětmi.

      V návaznosti na tyto předpoklady pak vytváříme vhodné prostředí a sociální klima, kde  děti získávají pocit bezpečí, jistoty, víru v sebe i v okolí. Vytvářením hracích koutků ve třídě je zachována i intimita dětí ve třídě. Waldorfská pedagogika říká: „ Dítě je smyslovým orgánem.“ – proto je třeba dětem poskytovat vzor vhodný k napodobování.

      MŠ pracuje také s principem  „ nádechu a výdechu“ – tj. pravidelné střídání  činností a odpočinku v průběhu dne. Rytmus prolíná veškerou naší prací. Snažíme se tím přispívat ke správnému vývoji fyzických orgánů dítěte.

      Dětem je poskytována i potřebná míra svobody a volnosti, je podporován jejich vlastní svobodný projev a spontánní činnost. Jsou vytvářeny i přirozené, nenásilné hranice, jejich podobu dětem předkládá prostřednictvím svého jednání učitelka. Pomocí rituálů jsou dětem vytvářeny podmínky pro koncentraci pozornosti, soustředění ( např. ranní kruh), opakující se s denní pravidelností.

      Dalším principem je rozvíjení a pěstování smyslu pro krásu, probouzení citu pro umění ( s využitím zpěvu, hudebních aktivit, poezie, ale také probouzení citu  pro architektonické formy, pro linie, kresby, modelování a harmonii barev). Dětem je zprostředkována bohatá nabídka pracovních činností, která v nich probouzí zručnost,obratnost i tvořivost.

      Práce v MŠ je odvíjena v návaznosti na dění v přírodě a v návaznosti na staré lidové tradice, zvyky a svátky. Velká pozornost je věnována měsíčním slavnostem a oslavám narozenin dětí. Velkou pozornost věnujeme také práci s dětmi integrovanými a s dětmi s odloženou školní docházkou. Při MŠ funguje také zájmový kroužek výtvarných činností a kroužek logopedické prevence.

      Veškerá práce pedagogických pracovnic vychází z filosofie MŠ, ze Školního vzdělávacího programu, který je vypracován v souladu s Rámcovým programem pro

předškolní vzdělávání a z tematických plánů.

 

 

1.           Dítě získává osobní samostatnost, schopnost se projevovat jako samostatná osobnost působící na své okolí – akceptovat osobnost dítěte a podporovat jeho důvěru a sebepoznání kladnými postoji učitelek k dětem, vzbuzovat zájem o dění v MŠ. Vytvořit vhodné klima a prostředí, které se zakládá na vzájemné úctě a důvěře ( pocit jistoty a bezpečí, víru v sebe i okolí, prostředí, kam se budou rády vracet).

2.           V průběhu dne, týdne, měsíce, roku pracovat v rytmu – na principu „nádechu a výdechu“ – tj. pravidelné střídání činností a odpočinku, zároveň udržovat řízené a spontánní aktivity v rovnováze.

3.           Vzdělávání probíhá v průběhu celého dne v MŠ, při všech činnostech a situacích. Dítě se učí stále a vším, vše je trvalé. Základem učení je praktická zkušenost., přímý zážitek ( důraz na prožitkové učení, problémové učení, experimentování), vzdělávací aktivity obsahují prvky hry a tvořivosti, podněcují radost z učení, zájem o získávání zkušeností a ovládání dovedností.

4.           Pedagog v MŠ je partnerem – zodpovědným, aktivním, tvořivým, poradcem, pozorovatelem, terapeutem. Nezbytná je tvořivá improvizace pedagoga.

5.           Specifickou formou předškolního vzdělávání se stává didakticky zacílená činnost, ve které je zastoupeno spontánní i záměrné učení. Všechny složky, činnosti se vzájemně prolínají.

6.           Učitelka dětem svým chováním a jednáním vycházejícím z přirozenosti vytváří vzor vhodný k napodobování, vytváří tak přirozené, nenásilné hranice, podobu určitých pravidel. Je třeba vést děti moudře, spravedlivě, otevřenou komunikací a vytvářet radostnou pohodu.

7.           Pomocí rituálů vytvořit dětem vhodné podmínky pro koncentraci pozornosti, soustředění ( např. ranní kruh, činnosti, které se opakují s denní pravidelností).

8.           Rozvíjet a pěstovat v dětech smysl pro krásu a cit pro umění, probouzet a rozvíjet tvořivost, zručnost a obratnost, zprostředkovat dětem širokou nabídku pracovních činností – vycházet ze samostatné činnosti, individuální volby dětí, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat.

9.           Zachovávat intimitu dětí vytvářením hracích koutků ve třídě, dbát na soukromí dětí.

10.       Pracovat v návaznosti na jednotlivá roční období, na dění v přírodě a v návaznosti na staré lidové tradice, velkou pozornost věnovat měsíčním slavnostem a oslavám narozenin dětí. Hlavní témata představují ucelenou řadu, vycházejí z přirozeného vývoje a života dítěte.

11.       Každodenním vyprávěním pohádky poskytovat dětem možnost tvořit si vlastní obrazy na základě hlubokého prožitku.